24.02.2015 20:09

Talentovaná česká autorka představuje svoji upíří fantasy!

Autor: Lenka Tláskalová

Toužíte po tom, aby vaše dílo spatřilo světlo knižního světa, nebo se dokonce objevilo na pultech knihkupectví? Talentovaná autorka, píšící pod pseudonymem Susan Thomas vám prozradí, jakou cestu ušlo její první knižní dílo Nenávidím a miluji!

O čem vypráví tvůj knižní příběh Nenávidím a miluji?

Děj se točí okolo několika dní velmi křehké, leč velmi sarkastické bojovnice Alyson, která se tragickou souhrou událostí stala Lovkyní upírů. Přes den žije skoro normální život středoškolačky, ale v noci tajně pátrá po krvežíznivých. Zálusk má především na mocnou upíří krásku Marion, která nechala vyvraždit její rodinu a její tajnou lásku Alexe proměnila v upíra. Alyson přísahala, že se jí pomstí.

Kde jsi čerpala inspiraci pro svoji knihu?

Inspiroval mě útržek snu, který byl tak živý, že jsem ho nedokázala zapomenout. Zapsala jsem si hlavní linku, a pak psala dál a dál. Zamilovala si postavy a začala sepisovat jejich osudy, dialogy a pomalu splétat zápletku. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Psala jsem po nocích, o víkendech. Bylo to moje flow. Kniha nevznikla účelně. Neřekla jsem si: „Teď napíšu knihu.“ Prostě jsem začala psát a užívala si to.

Jak podle tebe autor pozná hranici, kdy se nechal inspirovat a kdy již i nevědomky kopíruje svoji oblíbenou postavu, či příběh jiného autora?

Myslím, že stačí, když si autor po sobě text znovu přečte a okamžitě to zjistí. Jakákoliv podobnost s jiným známých textem či postavou ho udeří do očí.  Aspoň tak to bylo u mě. Konkrétně jedna ze záporných postav Marion se na můj vkus až příliš podobala jiné literární postavě. A tak jsem ji posléze co nejvíce přetvořila, aby naplnila svůj smysl, ale byla nová, víc svá.

Pomohlo ti studium psychologie při tvorbě postav a zdůvodňování příčin a následků v jejich chování?

Příběh jsem začala sepisovat v osmnácti, kdy jsem psychologii ještě nestudovala. Zdůvodňování příčin a následků chování jsem popisovala, jak nejvíc vhodné, logické a konzistentní se mi tehdy vzhledem k zápletce zdálo být. Měla jsem sice nastudováno pár knih z této oblasti, ale pokud se tam znalosti promítly, tak spíše podvědomě. Na psychologii postav jsem se zaměřila více až při finálních úpravách, kdy jsem při vytváření reálněji reagujících postav načetla hodně o typologii lidí.

Jak dlouho se věnuješ psaní?

Dalo by se říct, že od té doby, co mě paní učitelka donutila udržet v ruce tužku. Na základce jsem ráda psala slohovky, ale mnohem raději jsem četla příběhy. Přečetla jsem jich tolik, až jsem si chtěla vytvořit vlastní. Před knihou Nenávidím a miluji jsem napsala ještě dvě jiné, které zatím zůstávají v šuplíku.

Jaký průběh mělo psaní knihy Nenávidím a miluji, než vznikla finální verze?

Nejdřív jsem dala dohromady útržky scén a rozhovorů a přemýšlela, jak je poskládat do celkového příběhu. Ke každé kapitole jsem si sepsala osnovu, vymyslela si historii postav, motivaci. V průběhu psaní některé z nich změnily své jméno, některé i svůj účel. Sepisovala jsem, sepisovala, až jsem dopsala poslední stránku – cca tisící normostranu. A tak jsem začala zkracovat, kapitolu po kapitole. Každé škrtnutí skoro fyzicky bolelo, ale bylo to nezbytné. Zkrátila jsem některé popisy, některé zápletky úplně vynechala. Dopsala jsem, a pak jsem zkracovala znovu na současných necelých tři sta stran. Tato fáze už pro mě byla mimořádně únavná. Jako poslední jsem vybrala místo – město, kde se přesně příběh odehrává.

Proč ses rozhodla spolupracovat právě s nakladatelstvím Alfa-Omega?

Je to trochu legrační, ale neměla jsem jinou volbu. Udělala jsem základní chybu, nezmapovala jsem si trh nakladatelství, a tak jsem napsala asi dvaceti nakladatelstvím. V drtivé většině těm největším. Většina z nich mi napsala, že nevydávají tvorbu začínajících autorů či případně se jim nehodí kniha do edičního plánu. Někteří se neozvali vůbec. Zhruba po půl roce po odeslání se mi ozvalo nakladatelství Alfa-Omega s tím, že by rádi zařadili mou knihu do edičního plánu. A tak započala naše spolupráce.

Kdy se kniha objeví na pultech knihkupectví?

To záleží především na dalších krocích nakladatelství a částečně i na čtenářích, zda se jim kniha natolik zalíbí, že ji budou chtít vidět i na pultech knihkupectví. Zatím se příběh Nenávidím a miluji prodává v e-shopu nakladatelstí Alfa-Omega.

Plánuješ pokračování?

Plánuji, ale těžko si teď nacházím chvíli, kdybych se mohla do příběhu opět úplně ponořit. Zamilovala jsem si postavy, jak ty kladné tak i ty záporné. A možná bych některým z nich ráda dala trochu jiný konec.

Co bys poradila a doporučila mladým autorům, kteří také sní o vydání vlastní knihy?

Chce to mít talent, trpělivost, odvahu, napsat správný žánr ve správnou chvíli a především si osvojit i spisovatelské řemeslo. Co se vydání knihy týče, rozhodně je důležité dobře si vybrat možná nakladatelství. Neuspěchat to. Naučit se něco o propagaci i objíždět veletrhy knih, zapojovat se do autorských čtení a podobných aktivit. A taky si začít vydělávat, případně si sehnat sponzory. Vydání knihy je ve většině případů pro začínajícího autora finančně náročné.

Jak ráda trávíš svůj volný čas?

Popravdě moc volného času kvůli studiu a praxi nemám, ale snažím si vyšetřit co nejvíce chvil na své přátele, na kulturu a na kreativní tvoření všeho druhu. Také se ráda odreagovávám při čtení, procházce, sledování filmů a horké koupeli.

 

 

Foto: archiv Susan Thomas