Střih a postprodukce

Fantasy film se neobejde bez efektů.

Autor: Lenka Tláskalová

Z natočeného materiálu o celkové velikosti 70 GB se vybíraly ty nejlepší záběry. Od prvního střihu po konečný střih vznikl nespočet verzí filmu. Postprodukce byla realizována pomocí programu Adobe Premiere Pro CS5.

Střih

Vytvoření hrubého střihu bylo teprve začátkem konečné úpravy. Střihová skladba se dala například pojmout i tak, že by film začínal scénou v pokoji, která by byla prostříhána záběry v lese. Další možností bylo těmito záběry v lese, částečně i s druhou herečkou, střihově prokládat i záběry psaní příběhu Aileen v kině. Stejně tak se mohl objevit záběr promítnutí náznaku Michala, co by zachránce v okamžiku, kdy jej Aileen spatří. Ale jelikož mým cílem bylo diváka přimět přemýšlet o tom, co je realita a fantazie, nejdříve jsem zvolila scény v lese, aby se domníval, že toto je realita a až poté vtáhnutím do scény v pokoji zjistil, že je to pouhá fantazie autora. Stejně tak jsem chtěla, aby divák hned nevěděl, jak Aileen příběh dopíše (kdo by se chtěl dívat na film, u kterého by předem věděl, jak to skončí), a proto jsem zvolila tuto střihovou skladbu. Dále bylo náročnější vyřešit střih záběrů tak, aby na sebe navazovaly, vzhledem k natáčení se dvěma herečkami.

Efekty

Přiznám se, že nemám ráda filmy, zvláště ty akční, které jsou bohaté na různé efekty. Vím sice, že se v seriálu Upíří deníky vyskytují upíří přeměny doplněné o efekty, nicméně základem jsou stále reálné upíří zuby a nalíčení, popřípadě použití barevných kontaktních čoček. Proto jsem se snažila o co nejdůvěryhodnější namaskování upíra, aby nemusely být použity další efekty. Samozřejmě bez efektu zvlnění obrazu (Wave Warp v programu Premiera Pro) by se neobešla scéna s Aileen v kině, kdy si začíná představovat, jak by její právě dopsaný příběh vypadal na plátně kina a scéna s upírem, kdy narazí na hranici, stejně tak jako úvodní scéna filmu, zobrazující tuto hranici. Při scéně proběhnutí Lýdie hranicí, kterou už upír neproběhne, byl použitý efekt překrývání obrazu. A to nemluvě o přechodech, roztmívačkách a zatmívačkách, které jsou běžně součástí postprodukce.

Zvuk a hudba

Zvuk je polovina filmu. A to neplatí pouze pro kvalitně zaznamenaný zvuk, použití ruchů z bank, ale také pro hudební podklad. Zvláště pokud máte v podstatě film bez dialogů. Najít hudbu volně k použití mi trvalo celý den, než jsem našla skladbu, která mě zaujala. A poté jsem našla celé album interpreta, v jehož skladbách jsem ona místa, hodící se do našeho filmu, slyšela. Naposlouchat skladby a vybrat přesně místa pro konkrétní záběry bylo také časově náročné. Nějaký hudební sluch asi mám, nicméně plynulá návaznost hudby a tím pádem konečná podoba hudebního podkladu je výsledkem práce kameramana a režiséra Romana Kadlčíka.

Hudba, která byla použita v našem filmu:

Disciples Of Steel – Kai Engel

Celestial Plains – Kai Engel

The Price Of Valour – Kai Engel

Chant Of Nights Blades – Kai Engel

Beneath The Stronghold – Kai Engel

Všechny tyto skladby interpreta Kai Engela  naleznete v albu Deathless The Renaissance.

Foto: Hranice reality.

Související články